„Nechci ublížit ani tobě a ani tvé rodině, ale jedno vím a to, že tu věc máš ty.“
„Nevím o čem to mluvíte!“
„Jestli to nedostanou, bude hotové peklo na zemi ne jen pro tebe, ale i pro nás, co jim posluhujeme a především pro tvou rodinu. Oni to chtějí a příjdou si pro to.“ Měl hluboký hlas, až mi z toho šel mráz po zádech. Nevěděla jsem o čem to mluví, ale bylo mi to fuk, obešla jsem ho velkým obloukem a běžela směrem domů.
Po příchodu domů jsem běžela rychle do svého pokoje, kde jsem se zamkla. Marně zkoušeli klepat a volat na mě skrz dveře, byla jsem tak šokovaná a na odpověď jsem se nezmohla.
Ležela jsem na posteli a chvíle i mě samotné přišlo, že nedýchám a moje duše pomalu opouští mé tělo. Nevím co tím ten muž myslel a vlastně to raději ani vědět nechci. Mám strach. Mám takový strach a moje nejlepší kamarádka se na mě vykašlala. Chtěla jsem si znovu položit otázku typu ‚Proč já‘, ale rychle jsem si to rozmyslela. Třeba jsem jen terčem blbých vtípků, kterými se všichni ostatní okolo baví. Třeba je to všechno jen sranda a já bych si toho neměla všímat. mohla něco takového napsat.
Pár dní od toho večera jsem měla klid a pohodu. Měla jsem pocit, že se vše vrátilo do starých kolejí. Až na jedno. Moje máma se od té doby chová stále nějak divně a skoro semnou nepromluví. Chtěla jsem ji nechat v klidu až do tohohle dne. Byl to velice nepříjemný večer pro nás pro všechny, hlavně pro babičku s dědou, kteří k nám přijeli po dlouhé době na večeři. Ani nevím jak se to vše odehrálo, vím jen to, jak jsem se snažila zapojit do konverzace s mojí mámou, která mi neodpovídala na nic co jsem řekla a naprosto mě ignorovala.Vím že to bylo divné i ostatním členům rodiny, načež se babička zeptala, co se děje. Samozřejmě že jí mamka neodpověděla a tak jsem musela já, řekla jsem, že od té doby, co se tu událo to hrozné představení, semnou moje máma odmítá mluvit, což vyvolalo obrovskou hádku mezi mnou a
2025 ©